Knižní tip - L. Vaňková, Královský nach tě neochrání

5. ledna 2018 v 11:28 | tereza
Ludmila Vaňková je bez jakýkoli debat famózní spisovatelka. Rozhodně netvrdím, že bez výhrad miluji všechno co napsala, nicméně před jejím historickým rozhledem a jejími znalostmi nelze víc než vyseknout hlubokou poklonu hodnou krále Václava II. Několik jejích knih se rozhodně už léta drží na špičce mého žebříčku knih, které bych si rozhodně vzala na pustý ostrov a Krýlovský nach tě neochrání je rozhodně jednou z nich. Svým způsobem je to strhující kniha, psaná stylem téměř filmových. Takřka jedním dechem sledujeme osudy několika hlavních postav - Mladičkého krále Václava III., a jeho tří přátel-šlechticů, Petra z Rožmberka, Jana, synovce římského krále Albrechta a Záviše-Savu, syna Záviše z Falkenštejna, jež přijíždí do Prahy, aby...co vlastně? Pomstil svého otce? Našel pravdu? Našel klid? Odpovědi na otázky, které se mu honí hlavou a které mu nedají spát? Kdo jsou ti zlí a ti dobří? Vinní a nevinní? Postava mladého Záviše je napsaná bez debat naprosto skvěle - mladý muž, který přijíždí s cílem, aby záhy zjistil, že věco nejsou ani bílé ani černé, že nejsou takové, jaké se zdají být a někdy se řešení najde samo, nečekaně a pomsta nemusí vždy znamenat jen krev a bolest, ale může se i proměnit v něco docela jiného. A i Záviš se postupně mění ze mstitele v zachránce, v toho, jež nakonec pro své přátele téměř vsadí vlastní život a jež nedokáže ublížit té, kterou miluje a svým způsobem pro ni obětuje svou vlastní budoucnost, aby zachránil životy jiných, těch nevinných.

Král se odmlčel. Chvíli úporně zápasil s dechem, než se mu podařilo přemoci hrozící záchvat drásavého kašle. "Mám strach umřít" zašeptal vysíleně. "Václav je nezralý. A vidíš, přesto bude králem. Brzy. Bojím se. Synové tak málokdy dorostou svých otců"
Mátožně sáhl k stehujícímu se hrdlu. Janova tvář se mu rozplývala před očima. Vedle ní rostla jiná. "Jak umřel můj otec?" zaslechl Janův hlas. Byl to Janův hlas? Byl to Janův....
"Ne!" vykřikl zběsile. "Ne! Ne!" rdousící ruka na jeho hrdle. Trhavá bolest v hrudi. Zalapal po dechu a prudkým vzmachem se převrátil na bok, aby se nezahltil krví. V její rudé cloně se před jeho očima rozmazala Janova tvář a propadla se do tmy.
"Lékaře! Rychle!" vykřikl Jan. Sava, který za ním stál nehybný, bledý, s hořícíma očima, sebou trhl a vyběhl ven.
L. Vaňková, Královský nach tě neochrání, Praha, 1984, st. 51.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama