La Vie est Belle, část 5.

29. listopadu 2017 v 16:05 | tereza
Z gramofonu umístěném na velké zahrádce zpívala svým nezapomenutelným stylem Edith Piaf za doprovodu tančících páru a mezi nimi se s tácem plým nejrůznějších typů alkoholu prodíral usměvavý hostinský. Bodejť by se neusmíval. Bylo nádherné počasí, bylo narváno a nad taneční zahrádkou se pomalu vznášel soumrak červnového večera. V kole se už poněkolikáte točila i Adele s Etiennem. Nakonec po dlouhém váhání. Ještě doma se na to posilnil skleničkou pastisu, který čajznul z otcovy zásobárny. Ale Adele byla nečekaně krotká, zatím se nepokoušela ho nikterak svádět, prostě spolu jen tancovali. Před pár minutami sklidili obrovský potlesk za výtečné tango, které s ní Etiene vystřihl a sklidil za to obdivné pohledy i dalších dívek. "Ten Etiene i ta holka, sakra, ty mají čerta v těle, bručel si pod vousy místní starosta. Ani bych se nedivil, kdybych je za pár měsíců oddával, pomyslel a usmál se při tom. Mladí lidi měl rád a když byli navíc tak pohlední, živelní a okouzlující, tím líp. Obzvlášť teď, v tak těžkých časech. Jsou naší nadějí, řekl si a vzápětí mu přes tvář přelétl starostlivý mrak. Měl spoustu starostí. Němci si tu prý chtějí vybudovat stanoviště. Panebože, ti nám tu ještě chyběli. Kdoví co od nich můžeme čekat. A tušil, že nic dobrého to nebude.
"Uf, sakra, už nemůžu" vzdychla Adele zadýchaně a utřela si pot z čela a seskočila z tanečního parketu a Etienne jí nasledoval. "Nepůjdem se trochu projít? Začíná tady být docela vedro" vzdychla Adele a obrátila se tázavě na Etienna. Ten pokrčil rameny a usmál. "Proč ne, jak chceš"
Vydali se po široké polní cestě směrem k lukám a s potěšením vdechovali podvečerní vzduch. Adele měla pravdu, tady se dýchá mnohem líp a volněji, pomyslel si Etienne. Bylo mu fajn. Vlastně bylo příjemné, na okamžik vypnout, nemyslet na válku, na školu, na protivného otce, na Jeanne....a prostě se jen vesele bavit a prohánět holky v kole. Došli až k okraji malého nízkého lesíka, kde stál malý seník. Etienne si až teď uvědomil, že Adelin návrh procházky patrně nebyl tak bezúčelný, jak se zpočátku lehce naivně domníval, jenže měl už dost vypito a tak nějak neměl sílu o tom nějak hlouběji přemýšlet. Byl utahaný z tancování, ze vzduchu, z pití a trochu mu hučelo v hlavě. Když došli k lesíku, Adele zvědavě nakoukla do seníku a s radostným zavísknutím se rovnou vrhla dovnitř a na voňavou, nicméně dosti pichlavou hromadu sena. "Panebože, mě bolí nohy, asi se už nikdy nezvednu. Pojď si to taky zkusit, je to tu príma" lákala ho Adele. Etienne věděl, že by neměl, nicméně seno vonělo opravdu lákavě a pokušení natáhnout se do něj bylo příliš veliké. Podvolil se tedy a s podobným žuchnutím jako předtím Adele se svalil na haldu sena. Adele se zasmála. "Fajn, co?" Nečekala dlouho, natáhla se k němu a začala ho líbat a trochu neobratně ho hladit po hrudi. Etienne byl zpočátku trochu překvapený, nicméně mu její polibky nebyly tak úplně nepříjemné a tak je po chvilce obětoval. V hlavě mu pořád hučelo a navzdory mírné opilosti si však pořád ještě zachovával nějaké zbytky sebekontroly. Věděl, že Adele je jako neřízená střela a jakmile by s ní zašel dál, než měl v úmyslu, už by se jí nezbavil. "Počkej" zašeptal mírně mezi jejími polibky a lehce jí od sebe odtáhl. Adele se trochu nelibě zamračila. "Co je? Tobě se to nelíbí? Možná bys mi mohl ukázat co dělám špatně" zašeptala mu do ucha a rukou mu sjela trochu níž k opasku kalhot, ale Etienne jí bleskurychle ruku zase stáhl, jako by se o ní měl popálit. "Přestaň....tohle..tohle není legrace".odtrhl jí od sebe Etienne. Adelin výraz se v mžiku změnil ve zlostně pobouřený. A ták....já asi nejsem pánovi dost dobrá, možná nejsem dostatečně nóbl, pán je zvyklý na vyšší ligu, co?" vyjela na něj s provokativním úšklebkem. Etienne ztuhl. "O čem to mluvíš?"
Adele si začala ctnostně upravovat pomačkané šaty a z ohonu vlasů si vyklepávala seno. "Však ty víš dobře o čem mluvím. " Vzápětí se zle zasmála. "Proboha Etienne, vždyť už o tom mluví třičtvrtina školy, že ctnostná, krásná paní Maillotová má ráda i jiný služby než jen donášku rohlíků. Taková ledová panna. A jak se vždycky nese v těch svejch podpatcích a nóbl šatičkách. To by mě zajímalo, co by řekl starej Maillot na to, že jeho žena je obyčejná coura a ještě k tomu na zajíčky" přemítala zdánlivě nezůčastněným tónem Adele. Etienne cítil, jak s ním začíná cloumat neskutečný vztek a odpor k téhle, na pohled nevinně vypadající dívce.Potvora. Měl vztek sám na sebe, že se sem nechal takhle hloupě vylákat, vztek, že se nechal ukolébat Adeliným klidným chováním. Najednou ucítil úplně bytostnou potřebu jí nějak vytrestat. Nejradši by jí ohnul přes koleno a sešvihal jí zadek nějakým prutem jako malé holce. A ten vztek dosáhl vrcholu, když slyšel Adele říkat , že je Jeanne coura. Bleskurychle jí k sobě otočil a vrazil jí facku. Nebyla zas tak silná, nicméně stačila, aby Adele s lehkým vykřiknutím spadla po zádech zpátky do sena. Chtěla vstát, nicméně Etienne jí strhl zpátky a chytil jí ruce za zápěstí. "Tohle už nikdy neříkej rozumíš. Vůbec nic o tom nevíš a jen papouškuješ, co ti řeknou ostatní. Dej si fakt pozor na to co o někom říkáš, jednou bys na to mohla doplatil" prudce a zlostně oddechoval a k jeho překvapení se Adele po počátečním úleku netvářila nijak vyděšeně, spíš ho pozorovala lehce vyjevěně. Zprudka oddechovala stejně jako on, jeden knoflík u šatů se jí roztrhl a její výstřih tak byl povážlivě velký a Etienne si ke své nelibosti uvědomil, že ho to vlastně lehce vzrušil. "Co vlastně ode mě chceš? Nebo jestli ti jde jen o to co si myslím , že ti jde, tak prosím, to můžem vyřešit rovnou tady, jestli chceš" utrhl se na ni drze a začal jí dost nešetrně rozepínat i zbytek živůtku. Vlastně ani nevěděl, co to do něj vjelo, nikdy takový nebyl a i když ho Adele nebetyčně štvala, nikdy by ho ani nenapadlo, že by to došlo tak daleko. Oba se vlastně chovali dost hystericky a teď nějak nevěděl, jak z toho ven, jenže vztek na ní měl a chtěl jí nějak dát za vyučenou. Začal trochu střízlivět a i když mu to stálo dost sil a sebeovládání, neměl v úmyslu to dovést do konce, chtěl jí jen vystrašit. Což se mu dařilo. "Co....to vyvádíš? Přestaň, nech mě, ty surovče" začala ho vší silou kopat a a v jednou chvíli ho dost bolestivě škrábla do krku. Etienne jí pustil a při vší téhle bláznicvé situaci se skoro začal smát. "Nelíbí?Já myslel, že kvůli tomu si mě sem zatáhla." Vzápětí mu na obličej přilétla facka a na okamžik se mu z toho až zatmělo před očima. Páru teda má, to je fakt, pomyslel si.
Adele si zlostně stoupla a ještě párkrát do něj zabušila pěstmi. "Idiote!" konstatovala zlostně, popadla svetr a třískla za sebou chatrnými dveřmi, které málem vyletěly z pantů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama